|
|
Ovlivnění odpovědí rostlin k teplotnímu stresu modulací hladin cytokininů a giberelinů
Kharkevich, Kristina
Vzhledem k svému přisedlému způsobu života, jsou rostliny velmi silně zasaženy globálními změnami klimatu. Jednou z odpovědí na zvýšenou teplotu je navození dlouživého růstu, který rostlinám pomáhá v obraně proti přehřívání. Regulace růstu je u rostlin řízena různými třídami hormonů, ale navzdory svému významu v buněčném dělení, nebyl vliv hormonů cytokininů na odpovědi ke zvýšeným teplotám detailně studován. Experimenty s ektopicky exprimovaným bakteriálním genem ipt a genem HvCKX z ječmene ukázaly, že zvýšené, ale také snížené hladiny cytokininů ovlivňují morfometrické parametry klíčních rostlin rostlin Arabidopsis. Experimenty s mutantními liniemi ukázaly, že cytokininy indukované odpovědi v růstu jsou nezávislé na světelné signalizaci a regulátorech odpovědi ovlivňujících cirkadiální rytmus. Kombinováním účinků farmakologických ošetření na mutantní linie bylo zjištěno, že cytokininy indukovaná odpověď na teplotní stres je nezávislá na signální dráze giberelinů.Právní doložka:Žádám o vyloučení své diplomové práce (Ovlivnění odpovědí rostlin k teplotnímu stresu modulací hladin cytokininů a giberelinů) ze zveřejnění podle směrnice č.5/2013 v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Tato práce obsahuje metodické postupy a výsledky, které budou předmětem připravované vědecké publikace. Požadované délka utajení diplomové práce je 24 měsíců.
|
|
|
Hodnocení vybraných obilovin v konvenčním a ekologickém zemědělství z pohledu obsahu bílkovin a dopadu na emise skleníkových plynů
VEBROVÁ, Ivana
Zemědělství je po spalování fosilních paliv druhý největší producent emisí skleníkových plynů, které jsou odpovědné za globální změnu klimatu, a je nutné hledat způsoby jak toto environmentální zatížení snižovat. Obiloviny jsou nejpěstovanější plodiny na světě, proto je vhodné zkoumat jejich podíl na tomto zatížení. Cílem práce bylo zhodnotit a porovnat environmentální aspekty pěstování vybraných obilovin (pšenice, žita a ječmene) v konvenčním i ekologickém systému hospodaření. Výsledné environmentální zatížení bylo nejdříve spočítáno na 1 kg zrna, a poté bylo toto zatížení přepočítáno na zatížení na 1 kg bílkovin obsažených v zrnu vybraných obilovin. Obsah bílkovin v zrnu je jedním z ukazatelů kvality zrna. Pro výpočty environmentálního zatížení byla použita zjednodušená metoda LCA, která slouží pro posuzování vlivu na životní prostředí a zahrnuje celý životní cyklus výrobku.
|
|
|
Změna klimatu a její vliv na posun druhového spektra v řasových a sinicových společenstvech
Kosová, Alena ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
V reakci na změny klimatu se očekává, že se rozšíření některých druhů bude posouvat směrem k pólům. Tento trend oteplování také zahrnuje výskyt tropických řas v mírných vodách severní polokoule. V posledních desetiletích byly často hlášeny tropické a subtropické druhy řas v kontinentálních vodách Evropy. Cílem této bakalářské práce je shrnout články týkající se změny v druhové rozmanitosti a dynamice se zaměřením na řasy a sinice v temperátních oblastech. Také je zde popsáno několik hypotéz o původu, způsobech distribuce a schopnosti mikroorganismů k překonání stresových podmínek během přepravy.
|
|
|
Emisní zátěž při pěstování vybraných plodin
SLABÁ, Jiřina
Diplomová práce se zabývala hodnocením životního cyklu ovsa. Byly porovnány pěstitelské technologie v konvenčním a ekologickém systému hospodaření ve vztahu k produkci skleníkových plynů. Pomocí dotazníkového šetření a odborné literatury byla zjištěna data ze zemědělství. Cílem práce bylo vyhodnotit vliv jednotlivých agrotechnických faktorů na zatížení životního prostředí emisemi skleníkových plynů v konvenčním a ekologickém zemědělství. K výpočtu environmentálního dopadu byl použit softwarový program SIMAPro. Vstupy a výstupy byly vztaženy k jednotce jednoho hektaru a výsledná hodnota byla přepočtena na 1 kg ovsa. Vstupem byly technologické operace, množství hnojiv, prostředky na ochranu rostlin a výstupem studie byla emisní zátěž na 1 kg ovsa vyjádřená v CO2 ekvivalentu.
|
|
|
Emisní zátěž při pěstování vybraných plodin
MRÁČKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývala částečným hodnocením životního cyklu jahodníku (Fragaria), jehož pěstování má u nás dlouholetou tradici. Byly porovnávány pěstitelské technologie v konvenčním a ekologickém systému hospodaření ve vztahu k produkci skleníkových plynů. Pomocí dotazníkového šetření a odborné literatury byla zjištěna data ze zemědělství a transportu. Cílem této práce bylo vyhodnotit vliv jednotlivých agrotechnických faktorů na zatížení životního prostředí emisemi skleníkových plynů v konvenčním a ekologickém systému hospodaření a dále ověřit hypotézu, zda bude z environmentálního hlediska vhodnější konzumovat jahody z regionální produkce nebo dovezené.K výpočtu environmentálního dopadu byl použit softwarový program SIMAPro. Tento nástroj využívá databáze Ecoinvent a slouží k modelování životního cyklu daného výrobku v souladu s ČSN EN ISO 14040 a ČSN EN ISO 14044. Vstupy a výstupy byly vztaženy k jednotce jednoho hektaru a výsledná hodnota byla přepočtena na 1 kg jahod. Vstupem byly technologické operace, množství hnojiv, prostředky na ochranu rostlin a výstupem studie byla emisní zátěž na 1 kg jahod vyjádřena v CO2 ekvivalentu.
|
|
|
Emise skleníkových plynů v živočišné výrobě
LAŠTŮVKOVÁ, Jana
Práce se zabývá množstvím vyprodukovaných emisí během chovu prasat. Mezi sebou byly porovnávány dva systémy hospodaření (konvenční a ekologické). Pomocí dotazníkového šetření byly zjištěny údaje potřebné k výpočtu emisí v softwarovém programu SIMA PRO, který spočítá emise vyprodukované v zemědělské fázi: chov zvířete od narození do ukončení výkrmu a přepočítá je na ekvivalent CO2 (CO2 eq). Cílem práce bylo zjistit ve kterém z porovnávaných systémů hospodaření je produkce emisí vyšší.
|
|
|
Emise skleníkových plynů při pěstování zeleniny
KRATOCHVÍLOVÁ, Pavla
Práce je zaměřena na zjištění, zda je z environmentálního hlediska produkce skleníkových plynů vyšší u konvenčního způsobu pěstování či při ekologickém způsobu pěstování česneku. Studie je zpracovávána na základě veškerých systémových procesů, jež jsou využity při pěstování česneku. Při sběru vstupních dat, která byla získána dotazníkovým či telefonním šetřením, jako podkladů pro zpracování, vyplynulo, že hlavními procesy pro výpočet budou převážně zemědělské procesy. Ze získaných dat a informací z databáze Ecoinvent byla vypočtena emisní zátěž ekvivalentu C02 na kilogram jednotlivých produktů a výrobků. Účelem studie je zpřístupnění informací o možnosti volby potravin a jeho vlivu na životní prostředí, co největšímu počtu lidí takovým způsobem, aby pak sami mohli kvalifikovaně rozhodnout, které potraviny chtějí konzumovat. Závěrem této práce je výsledek, kde se ukazuje, že pěstování česneku ekologickým způsobem je šetrnější k životnímu prostředí, jelikož produkuje méně emisí než konvenční zemědělství.
|
|
|
Environmentální zátěž při produkci a zpracování potravinářské pšenice a výrobě chleba
HYŠPLER, Robin
Práce byla vytvořena ve spolupráci s mezinárodním projektem M00080-EUSAT- SUKI Sustainable Kitchen, který zjišťuje celkový objem emisí oxidu uhličitého ve stravovacích zařízeních a zkoumá možnosti snížení těchto emisí. Práce se zabývá emisní zátěží pšeničné mouky a chleba. Pomocí dotazníkového šetření a odborné literatury, byly zjištěny údaje o zemědělství, zpracování a transportu vybraných surovin. Ze získaných dat a informací z databáze Ecoinvent byla vypočtena emisní zátěž ekvivalentu C02 na kilogram jednotlivých produktů a výrobků. Byly porovnávány systémy hospodaření a regionalita (tj. zda se výrobky dováží a nebo jsou lokální). Cílem práce bylo ověřit zda je environmentálně příznivější konzumovat výrobky z ekologického či konvenčního způsobu hospodaření a výrobky regionální nebo dovezené.
|
host ::
RSS.